Když jsem byla malá holka, tak jsem s oblibou chodila do kroužku keramiky. Jako dítě jsem byla totiž velmi hyperaktivní, a tak mi maminka řekla, že by bylo asi nejlepší, kdybych něco dělala ve svém volném čase. Protože kdybyste věděli, co byl můj volný čas, tak byste se asi smáli. Moc ráda jsem si dělala různé domečky u nás doma. Takže když jsme měli všechny deky čisté, tak jsem si všechny vzala, naházela jsem je na židle a na křesla a dělala jsem si z toho takové klasické bunkry a domečky. Jistě to zná opravdu mnoho lidí, protože vím, že jsem v tom asi nebyla jediná. Navíc mě ale opravdu hodně potěšilo, když mě moje máma přihlásila do kurzu keramiky. Musím říct, že to byl opravdu skvělý nápad, protože mě to moc bavilo. Později, asi o měsíc se ke mně přidal taky můj bratr. Oba dva nás keramika bavila a já jsem si řekla, že bych se tomu taky mohla věnovat třeba v budoucnu.
Uběhlo asi patnáct let a já jsem potom prodávala své vlastní keramické vázy. Můj bratr, ten taky pokračoval. Ovšem ale bratr nedělal keramické vázy, ale bratr se zajímal o výrobu keramických dílů. Výroba keramických dílů je docela složitá, protože se musí k tomu přistupovat s větším citem a větší něhou. Protože výroba keramických dílů není jenom tak, Někdy se jedná o opravdu malinkaté komponenty, které se mohou lehce ztratit anebo zlomit. Chce to opravdu něhu a mít přesné ruce, které jsem vám neklepou. A já vyrábím vázy a tohle jde opravdu lehce, váza je to velká věc, takže jde vidět na první pohled.
Kdežto výroba keramických dílů je složitá v tom, že se něco můžu lehce ztratit. Bratrovi se to prý už kolikrát stalo, že pro svého zákazníka nemohl dodat kompletní dodávku keramických dílů, protože se mu půlka někde rozsypala. Je to opravdu škoda, protože bratr v této práci je velmi šikovný a baví ho to. Výroba keramických dílů je u nás v Česku docela oblíbená, takže bratr má taky konkurenci, která je ale někdy příjemná, nutí ke kvalitě.
