Vždycky jsem byla opravdu hodně kulturně založený člověk. Kultura mě hodně bavila. Už se školkou jsme chodili moc rádi do kina. Také jsme potom chodili do divadla. Když jsem potom chodila na základní školu, tak jsme v tomhle pokračovali. Řeknu vám, že potom, když jsem si asi v šesté třídě našla nejlepší kamarádku, která se k nám přestěhovala z jiného města, tak jsem byla opravdu nadšená. S kamarádkou jsme chodily také do kina i do divadla. Musím uznat, že jsem vůbec netušila, že kultura mě takhle chytne a později, když jsme už s kamarádkou byly na střední škole, tak jsme potom také chodily na různé festivaly anebo hudební akce.
Myslím si, že i tohle je dobrá volba kultury, protože když se člověk bude vzdělávat jak kulturně, tak třeba v kině nebo v divadle a k tomu přidá také hudební mixy, tak to jenom člověku prospěje. Dozvěděla jsem se, že vědci normálně dělali nějaký experiment, že když lidé se budou vzdělávat v hudbě a také v umění, tak potom více přemýšlí a cítí se více v pohodě. Tohle je podle mého názoru opravdu skvělé. A také si myslím, že je to pravda. Proto, když mám nyní už sedmileté dítě, tak také chci, aby trochu kulturně přemýšlelo. Chodíme spolu na různé dětské pobyty, také na tancování a se synem také chodíme moc rádi do kina, do divadla.
Také jsem ho přihlásila do kroužku zpěvu. Syn totiž moc rád zpívá. Myslím si, že když takhle děti budou mít nějaký vzor, co se týká kultury, tak to samozřejmě jim jenom prospěje. Neznám nikoho, komu by kultura ublížila. Samozřejmě, že jsou někteří lidé, které vůbec nebaví kultura, kdy je kultura vůbec nebere. Podle mého názoru je tohle škoda, protože kdyby děti odmala byly zvyklé na kulturu, tak si myslím, že v dospělosti, jako když ji najde. Kultura by měla být součástí opravdu každého z nás. Každého života. Samozřejmě, že kulturu může mít člověk rád úplně každou jinak. Někdo má rád kino, někdo divadlo a někdo zase má rád takovou kulturu, že navštěvuje památky, jako třeba hrady, zámky a tak podobně.
